Autor: Tomáš Korčák

Slavný jsi učiněn a důstojný horami loupeže Asaf, jeden z vůdců uctívání v Davidově stánku v Jeruzalémě, měl zjevení Boží velikosti, které ho naplnilo bázní. Vyznává: Vznešený, jak jasně záříš nad horami rozsápaných! (Ž 76,5) Viděl Boží slávu a triumfální vítězství nad Božími

Jistě jste již zažili nějakou událost, která ve vás vyvolala zklamání. Nenaplnilo se vaše očekávání. Modlili jste se, zápasili a ono to dopadlo jinak. Nemáte odpovědi. Ptáte se: „Proč? Má cenu se ještě modlit? Co má vlastně cenu?“ Na začátku

Jednou jsem při modlitbách viděl obraz přicházející uzdravující armády Božího lidu. Tato armáda sestávala ze tří skupin: První (ze začátku nejpočetnější) byla tvořena z lidí, kteří měli v srdci neustále rostoucí touhu po tom, aby se projevovala zde na zemi Boží sláva

Když zápasíme za průlom buď v uzdravení jednotlivé osoby nebo ve službě uzdravování obecně, Bůh nás v modlitbách, postech a rozjímání nad jeho Slovem vede a vyučuje. Buduje naši víru a proměňuje naše myšlení. Vede nás z komplikovanosti rozumu do jednoduchosti víry.

John Bunyan popisuje ve své knize Poutníkova cesta [1] putování Kristiána a jeho druha Doufajícího. V Líbezných horách se setkali s pastýři, kteří se jmenovali Poznání, Zkušenost, Bdělý a Upřímnost. Když pokračovali dál ve své cestě, jeden z pastýřů jim

Autor 119. žalmu byl zralý muž, který znal Písmo a chodil po Božích cestách. Právě vztah k Božímu slovu a praktické jednání podle Písma je ústředním tématem tohoto nejdelšího žalmu. Pokud tento žalm opakovaně pročítáme, zjistíme, že jsou v něm určitá témata,