PROROCKÁ ZJEVENÍ V NAŠÍ SLUŽBĚ

Služba Elijáše a Elíši se vyznačovala prorockými zjeveními a slovy poznání a moudrosti. Elíša věděl, jak chodit v pomazání Ducha svatého. Například když izraelský král vytáhnul spolu s judským a edómským králem do boje proti Moábcům, chtěl se judský král, když se dostali do úzkých kvůli nedostatku vody, dotázat Hospodina skrze jeho proroka (viz 2Kr 3). Šli tedy k Elíšovi (musel být jistě předtím přiveden Duchem Božím do této odlehlé oblasti). Odpověď neměl Elíša hned, ale kvůli zbožnému judskému králi Jóšafatovi hledal pomazání Ducha svatého a jeho moudrost a řešení.

Elíša měl zkušenost, že při poslechu hudby a uctívání na něj sestupuje Boží přítomnost. Požádal proto krále: Tak mi přiveďte hudebníka. I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula Hospodinova ruka. (2Kr 3,15) Poté přinesl podivuhodné slovo moudrosti, aby v údolí vykopali mnoho prohlubní, a zaslíbení, že Bůh dá vodu a vítězství nad nepřáteli. Králové Elíšu poslechli a učinili tento „bláznivý“ krok víry ve vyprahlém údolí. Druhý den ráno byly prohlubně naplněné vodou. Moábci si při východu slunce mysleli, že je údolí plné krve (rudé slunce se odráželo od vodní hladiny) a že se jejich protivníci pobili navzájem. Vytáhli a byli nemile překvapeni plnou silou koalice, která je zcela porazila.

Další příklad Elíšova prorockého zjevení ve slovu poznání je odhalení pokrytectví a touhy po mamonu u jeho učedníka Gecházího (viz 2Kr 5). Elíša zadarmo uzdravil malomocného Naamána, velitele armády aramejského krále. Nejprve však musel pokořit jeho pyšnou náboženskou duši, která měla přesné představy, jak má Bůh jednat. Totéž někdy musí Bůh udělat i v našem životě, neboť naše představy o jeho působení mu překážejí v jeho jednání v našem životě a skrze náš život.

Když se Elíša dověděl, že ho Naamán hledá, aby byl uzdraven, v jistotě víry prohlásil: Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok. (2Kr 5,8) Když však Naamán k němu dojel s doprovodem a velikou odměnou, Elíša k němu vůbec ze svého domu nevyšel, jen k němu poslal posla se slovy: Jdi a umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé tělo se obnoví a budeš čistý. (v. 10) Rozhněvaný a uražený Naamán odešel, očekával totiž, že se mu bude Elíša osobně věnovat, bude vzývat svého Boha a mávat rukou k nemocnému místu. Místo toho se měl sedmkrát omýt v Jordánu. Damašské řeky jsou přece lepší a čistější!

Nakonec ho jeho služebníci přemluvili jednoduchou úvahou: „Kdyby ti prorok uložil něco velikého, těžkého či složitého, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti dal tak jednoduchý příkaz!“ Sofistikovaní lidé se potřebují pokořit a stát jednoduchými a především poslušnými! Naamán poslechl podivné slovo proroka a byl uzdraven. Jeho tělo a kůže byly obnoveny jako tělo malého chlapce. S vděčností chválí Hospodina: Hle, nyní vím, že na celé zemi není Bůh, jenom v Izraeli. (v. 15) a chce za to odměnit Elíšu, který se s ním nyní poprvé setkává tváří v tvář. Elíša odměnu odmítá, i když ho Naamán nutí, protože Boží dary jsou vždy zadarmo. Zadarmo od Boha dostáváme, zadarmo dáváme (viz Mt 10,8).

Gechází uzdraveného Naamána po odjezdu od Elíši vyhledal a odměnu si lživě vyžádal a poté ukryl. Když pak přišel k Elíšovi, ten se ho zeptal: Odkudpak, Gechází? Odpověděl: Tvůj otrok nešel nikam. On mu řekl: Nešel jsem v duchu s tebou, když ten muž sestoupil ze svého vozu a šel ti vstříc? Což je čas brát stříbro a brát roucha, olivové háje a vinice, brav a skot, otroky a otrokyně? Naamánovo malomocenství ulpí navěky na tobě a na tvém potomstvu. Nato od něj odešel postižen malomocenstvím, bílý jako sníh. (2Kr 5,25-27) Elíša měl slovo poznání, kdy doslova jeho srdce šlo s Gecházím na jeho pokrytecké cestě pro dary od Naamána. Gecházího jednání otevřelo dveře, kterými do jeho života a dokonce i k jeho potomkům vstoupilo malomocenství. Toto zjevení pokrytectví přineslo Boží soud a Boží bázeň do Božího lidu, podobně jako Petrovo jednání s Ananiášem a Safirou v prvotní církvi (viz Sk 5,1-16). Elíša též připomíná, jaký je čas (a na co není čas), což zásadně potřebujeme vědět zvláště v dnešní materialistické době.

Elíšův vliv skrze nadpřirozená slova poznání se postupně dostal i do vládních sfér země a stal se zásadním zdrojem informací pro národní bezpečnost. Nadpřirozeně odhaloval tajné vojenské plány aramejského krále:

Když aramejský král vedl válku proti Izraeli, poradil se se svými otroky: Na tom a tom místě bude můj tábor. Muž Boží však izraelskému králi vzkázal: Měj se na pozoru, abys neprocházel tímto místem, neboť tam táboří Aramejci. Izraelský král poslal posly na to místo, o kterém mu muž Boží pověděl a varoval ho, a měl se tam na pozoru; a to se stalo ne jednou či dvakrát. Mysl aramejského krále byla kvůli tomu rozbouřená. Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich je s izraelským králem? Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi věci, které mluvíš ve své ložnici. (2Kr 6,8-12)

Kéž i dnes povstanou zralí proročtí lidé, kteří budou přinášet zjevení a radu vládcům, a to jak na komunální, tak i národní úrovni. Pán si připravuje tyto moudré rádce s prozkoušenou vírou a skrze jejich dary a povolání jim ve svůj čas otevře dveře na správná místa. Stane se tak podle slova: Dar člověku otevře dveře, povede ho před vysoko postavené. (Př 18,16)

Jedním z rysů elijášovské služby i v této době bude rozšíření daru slova poznání a prorockého zjevení mezi obyčejnými lidmi, kteří chtějí v moci Ducha svatého šířit Boží království. Bude se tak dít zvláště ze dvou důvodů:

  • pro budování církve: Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu. Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání. (1K 12,7-8)
  • pro zasažení světa: Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, bude ode všech usvědčován a ode všech souzen. Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: „Vskutku, mezi vámi je Bůh!“ (1K 14,24-25)

Věřím, že v následujícím období nastane velký nárůst znamení, divů a zázraků zvláště skrze slova poznání a prorocká zjevení toho, co chce Bůh právě činit. Bude to kvůli jednoduchému předpokladu, a sice, že řadoví křesťané začnou věřit, že je Bůh živý a že odpovídá na jejich prosby (viz He 11,6). Začnou se v konkrétních situacích všedního dne ptát živého Boha, co chce činit, začnou věřit, že jim odpovídá, a začnou také podle toho jednat. Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: „Tu jsem!“ (Iz 58,9 ČEP) Nebude vše hned dokonalé, budeme dělat chyby, ale když budeme pokorní a učenliví, budeme stále víc a přesněji slyšet jemný Hospodinův hlas. Poroste také naše posvěcení a tím i náš pozitivní vliv.

Slova poznání jsou nadpřirozená odhalení, na která nemůžete přijít přirozenými schopnostmi. Tato prorocká zjevení uvolňují v lidech víru, která způsobuje zázraky a přibližuje k živému Bohu, jenž nás miluje a ví o nás všechno. Někdy to mohou být zjevení nemocí či problémů, které chce Bůh odstranit, jindy to mohou být odhalení skrytostí srdce, a to jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu (např. hříchu). Nikdy však nepřinášejí odsouzení a beznaděj, ale naopak vedou k Ježíši jako Zachránci a Pánu.

Tomáš Korčák, 2012 (Úryvek z knihy: Elijášův plášť – Co chce Bůh dělat v tomto čase skrze Tebe, Vydavatelství Juda, Mělník, 2013, s. 148-151.)