JAK BUDOVAT BOŽÍ DŮM 1 – Jsi součástí Božího domu!

Publikováno: Autor:

Jestliže jsi přijal Ježíše Krista jako Pána a stal ses Božím dítětem, Bůh ti dal několik nových jmen, která charakterizují tvůj nový stav. Izajáš zjevuje něco z těchto nových charakteristik, které i ukazují na tvé poslání: Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují odvěké trosky, upevníš základy, které trvaly z generace na generaci (nebo: starobylé základy; základy mnoha generací). A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k obydlím (doslova: aby se tam dalo bydlet). (Iz 58,12) A jinde: Oni vybudují odvěké trosky, dají povstat místům od počátku opuštěným, obnoví zpustlá města, opuštěná z generace na generaci. (Iz 61,4)

Dostáváš tedy tato nová jména: stavitel zbořenin – ten, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k bydlení. Dokonce je zde zaslíbeno, že naši potomci vybudují, co bylo od věků v troskách, a že vyzdvihneme dávné základy. To, co má Bůh od věků ve svém úradku, bude vybudováno. Na jeho věčných základech bude postavena slavná stavba v Duchu svatém.

Jsme Boží stavbou a Pavel jako apoštolský stavitel následně popisuje položení základu i vlastní stavbu: Neboť jsme Boží spolupracovníci; vy jste Boží pole, Boží stavba. Podle Boží milosti, která mi byla dána, jsem jako moudrý stavitel položil základ a jiný na něm staví. Každý ať si dává pozor, jak na něm staví. Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. Jestliže někdo na tomto základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy, dílo každého se stane zjevným. Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. Jestliže někdo na tomto základě vystaví dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu, jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň. (1K 3,9-15)

Shrňme si to následovně:

  • jsme Boží stavbou
  • jediným základem této stavby je Ježíš Kristus
  • neseme zodpovědnost, jak na tomto základu stavíme
  • neseme zodpovědnost, jaký materiál při stavbě používáme
  • dílo každého bude jednou Bohem vyzkoušeno
  • bude-li vystavěno Božím způsobem z drahých materiálů, budeme odměněni

Jediným pevným základem je tedy ukřižovaný, vzkříšený a oslavený Pán Ježíš Kristus. Osobní poznání Ježíše Krista tě staví na věčný a nepohnutelný základ. Na něm vírou stavíme, jak i vybízí Pavel: Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním (doslova: v ní v děkování). (Ko 2,6-7) Náš důvěrný vztah s Kristem je základem celé stavby. Uprostřed svatyně je Pán. Jeho přítomnost nás proměňuje a uvádí do připravených skutků. Již se nevracíme starou cestou do starých problémů a zranění, ale jdeme novou cestou v naději vstříc Pánu (viz Ez 46,9; Iz 43,18-19; Fp 3,12-14).

Na tomto základu máme stavět stavbu, kterou je svatyně pro svatého, dobrého a mocného Boha. Řecké slovo, které překládáme jako budovat, zní v originále OIKODOMEO a je převzato ze stavebnictví. Značí tedy stavět, vzdělávat, klást jeden kámen na druhý. Písmo jasně ukazuje, co nebo kdo je touto stavbou:

  • NAŠE TĚLO je svatyní Ducha svatého: Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní Svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? Nevíte, že nejste sami svoji? Byli jste přece koupeni za velikou cenu; oslavte tedy svým tělem (ve svém těle a ve svém duchu, což obojí je Boží) Boha. (1K 6,19-20)
  • CÍRKEV je svatyní Ducha svatého: Nevíte, že jste Boží svatyně a že ve vás bydlí Duch Boží? Ničí-li někdo Boží svatyni, zničí Bůh jej. Neboť Boží svatyně je svatá, a tou svatyní jste vy. (1K 3,16-17)

Nikdy nesmíme zapomenout, že Ježíš je základní a úhelný kámen a že stavba svatyně je jeho dílem. Ježíš buduje svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou (viz Mt 16,18). Buduje ji skrze Ducha svatého. Není to však automatické, musíme s Duchem svatým spolupracovat. Nezapomeň tedy, že svatyni pro Ducha svatého nemáš stavět sám, ale s tím, pro koho je tato svatyně určena, a to je Duch svatý. Musíme stavět podle jeho instrukcí, které nám zjevuje v Písmu.

Máme budovat Boží příbytek v Duchu svatém. Pavel to popisuje následně: Byli jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš, v němž se celá stavba spojuje dohromady a roste ve svatou svatyni v Pánu; v něm jste i vy všichni spolu budováni v Boží příbytek v Duchu. (Ef 2,20-22) Apoštolským a prorockým základem je Ježíš Kristus a jeho dílo kříže. Apoštolové a proroci jasně na tento základ ukazují a pomáhají Božímu lidu v církvích, aby na tomto základu stáli a pod režií Ducha svatého se spolubudovali v Boží příbytek.

Bůh nepřebývá v domech zhotovených lidskýma rukama (viz Sk 7,48-50; 17,24-25; J 2,13-22). Bůh v této době nechce obnovit Mojžíšův, Šalomounův nebo Zerubábelův chrám. Jeho touhou je vybudovat novozákonní Davidův stánek jako místo důvěrného vztahu skrze víru, chválu a spravedlnost (viz Sk 15,16-18; Am 9,11-15).

Božím domem je církev Boha živého, je to dokonce sloup a opora pravdy (1Tm 3,15; srov.: He 3,6). Tímto místem stability a pravdivosti se stává, když se opírá o dva sloupy, které byly v Šalomounově chrámě a měly symbolické názvy a významy. Čteme o Chíramovi, který postavil sloupy do předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a nazval ho Jakín a postavil levý sloup a nazval ho Bóaz. (1Kr 7,21) Jakín znamená, že On (Bůh) upevňuje, utvrzuje, podpírá, zakládá a ustanoví. Bóaz znamená, že V něm (v Bohu) je síla a naše záštita. Pokud se vírou opíráme o tyto duchovní sloupy, stáváme se také pevným sloupem pro druhé na svém – Bohem určeném místě (srov.: Zj 3,12; Ga 2,9; Ž 144,12; Ž 75,4).

Tato stavba je velice dynamická, plná života a růstu. Základem je přece přátelský každodenní vztah s naším milujícím Pánem! Není zde nic statického – stojaté vody bez života zde nemají místo. Jako živé kameny se máme budovat v duchovní dům podle Petrových slov: Když přicházíte k němu (Kristu), kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný, i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista. (1P 2,4-5) Kam tě Pán postavil jako živý kámen? Které živé kameny jsou okolo tebe? Kde je tvoje místní církev, kde se máš budovat a kde máš budovat druhé?

Bůh touží, abychom měli silné církve. Potřebujeme budovat sami sebe, abychom nebyli zmítáni kdejakými větry a okolnostmi. A potřebujeme budovat druhé. Jedno s druhým úzce souvisí. Už i jen to, že myslíme na druhé (Pánovo dílo), nás vnitřně buduje. Ne nadarmo řekl náš Pán: Blaženější je dávat než brát. (Sk 20,35) Jak tedy podle Písma stavět duchovní dům? Jak stavět na dobrém základu to zlato, stříbro a drahé kamení, které má trvalou hodnotu a vezme odplatu?

Pokračování příště…

Tomáš Korčák, 2010, 2017