POEZIE A KONEC SVĚTA

Před nějakým časem jsem slyšel výrok: „Konec světa přijde, když lidé přestanou číst poezii.“ Jistě, že to je vtipná nadsázka, musel jsem však nad ní přemýšlet. Žijeme v plytkém a přetechnizovaném světě obklopeni ohromným množstvím banalit. Nejsme však stroje řízené účelností. Jsme lidé se srdcem. Potřebujeme se dostat pod povrch a odložit všechnu okázalost a snahu budit dojem. Potřebujeme být autentičtí a se svým srdcem spojení. Poezie může být prostředkem tohoto spojení.

Myslím, že každý by se měl snažit tuto stránku své osobnosti rozvíjet. Samozřejmě, někteří lidé jsou přímo básníci, ale mnoho lidí má naopak poetickou stránku zcela zakrnělou. Něco jim chybí. Poezie je jako polibek. K čemu to? Když ho analyzujete, nedá vám smysl, a dokonce ho budete muset odsoudit jako nehygienický. Pro rozum je zbytečný. Poezie však dokáže vyjádřit a předat to, co je analytickými slovy nevyjádřitelné. Vyjadřuje srdce. Nejenom logika, ale i intuice.

Obrazy, jinotaje, sny, hádanky, přirovnání, rytmus, rým, formy, barvy, vůně, pocity… to a mnohem více je jazykem poezie. Slova, která jdou za slova. Myšlenky, pocity a zkušenosti vyjádřené způsobem, který přesahuje běžnou řeč. Dále jde hudba, což je řeč beze slov. Vyžaduje přemýšlení či rozjímání. Cvičíme svoji mysl a představivost. Možná to ze začátku vyžaduje trochu úsilí a soustředěnosti, ale stojí to za to.

Jedna věc je číst dobrou poezii, druhá věc je snaha poeticky se vyjádřit. Naše nedokonalé pokusy o vyjádření svého srdce jsou velice důležité. Může to být i volný verš, bez rýmu. Jsme povzbuzeni, jestliže jsme se spojili se svým srdcem, což je uzdravující. Pomáhá nám to vyrovnat se s bolestí či zklamáním. Je to něco, co se děje ve skrytosti, co není určeno pro druhé. Jenom velmi málo z toho skrytého má být zveřejněno.

Vyjadřujeme svoje pocity jako je láska, radost, údiv, nadšení ale i úzkost, zármutek či obavy. Zrcadlíme svoje zkušenosti, zápasy a hledání. Formulujeme i otázky, které si klademe. Hledáme smysl a krásu v detailech, v paradoxech, ve zvucích… I obyčejné věci mohou být viděny jako neobyčejné.

James W. Goll popisuje prorocké či kontemplativní lidi jako ty, kteří „nemohou než užívat mluvy božské zamilovanosti a básnické nadsázky, která ledaskoho zneklidňuje. Jazyk srdce často nedává smysl mysli – výjimku tvoří lidé, o jejichž srdce jde, protože takové srdce žije v jazyku lásky. Starozákonní Píseň písní je naším biblickým příkladem tohoto typu poselství a inspirovaného básnického slovníku.“ [1] Dodal bych k tomu jen Mojžíšovo zvolání: „Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!“ (Nu 11,29 ČEP) Tento „prorocko-poetický“ rozměr potřebuje alespoň v malé míře každý.

Poezie mne nadchla v době dospívání na střední škole v první polovině osmdesátých let. Jednou jsme měli setkání s básníkem, recitátorem a propagátorem poezie Miroslavem Kováříkem. To byl nezapomenutelný zážitek, který mi otevřel dveře do nových oblastí vyjádření (a to bylo na chemické průmyslovce!). Poté jsem se setkal s antologií křesťanské poezie, ze které recitoval další muž přednesu Jiří Hurta. V Písmu nacházíme skvosty – vedle zmíněné Písně písní například Žalmy. Mám sbírku asi 20 českých a slovenských překladů Písně písní a neustále v ní nacházím povzbuzení a inspiraci.

V posledních letech mne nadchla poezie Jana od Kříže a Jeanne Guyonové. Nacházíme v ní úžasné rozměry důvěrnosti a lásky k Bohu. Oba skládali básně také ve vězení. Uprostřed utrpení a soužení čerpali posilu z Krista jako skrytého pramene v nich.

Chci vás povzbudit k odložení všech předsudků vůči poezii a ke čtení dobré poezie, která ve vás rozvine intuitivní oblasti. Proč je na louce tolik barev, květin, travin… taková pestrost? Vždyť by stačilo nanejvýš pět květin, nebo ne? Potřebujeme porozumět kráse, Boží kreativitě a vyjádřením, která přesahují jen strohé myšlení.

Doporučujeme vám knihu Jeanne Guyonové Skrytý pramen, ve které vedle jejího klíčového spisu o důvěrném vztahu s Kristem v nás pod názvem Krátký a snadný způsob modlitby je také výbor 43 básní z její obsáhlé poezie. Za svůj život napsala okolo 900 básní a písní. Další poezii, kterou nabízíme v našem eshopu, najdete zde…

[1] James W. Goll: Vidoucí – Prorocká moc vidění, snů a otevřených nebes, Juda, Mělník, 2012, s. 173.

Tomáš Korčák, 2025