TI, KDO MILUJÍ, AŤ STÁLE ŘÍKAJÍ…

Čím důvěrněji poznáváme Boha, tím více mu důvěřujeme a tím více od nás odcházejí strachy, obavy a starosti. Jsme svobodní pro něho. Jsme pokojní. Vnímáme jeho jemný hlas v srdci a jeho vedení. Poznáváme jeho lásku a především – lásku mu opětujeme. Láska k Bohu se pak stává motivací našeho jednání a celého našeho života.

Všechno začíná poznáním Boží lásky. Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. (Ř 5:8) Poznání, že jsme Bohem milováni, musí být obsaženo v našich základech. Jsme však také v Písmu vybízeni k dalšímu kroku, kterým je milovat Boha a své bližní.Vždyť první a největší přikázání, ve kterém jsou obsaženy všechny ostatní, není „buď milován“, ale „miluj!“

Láska k Bohu má prodchnout celý náš životní styl: Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš. Přivaž je jako znamení na ruku, ať jsou značkou mezi tvýma očima. Napiš je na veřeje svého domu a na své brány. (Dt 6:4-9)

Všechno – ve dne v noci – v našich životech má být motivováno láskou k Pánu. Máme mu vyjadřovat lásku:

• celým svým srdcem
• celou svou duší (vzpomínkami, představami, myšlenkami, emocemi, vůlí – vším, co chceš – všechna tvá rozhodování mají vyjadřovat tvoji lásku k Ježíši)
• celou svou silou

To není výzva pro světce, ale pro každého člověka na zemi. Jsme stvořeni k tomu, abychom milovali. Jsme stvořeni k tomu, abychom rozvíjeli důvěrný vztah s Bohem. Tuto výzvu dává Bůh skrze Mojžíše neznovuzrozeným Izraelcům, Ježíš ji předkládal bohatému mládenci a je předkládána i před tebe, ať jsi včera obrácený, nebo jsi křesťanem již dlouhou dobu.

Odpovídáme na Kristovu lásku, kterou projevil tím, že se za nás vydal na smrt na kříži. Dal se nám, abychom se mu dali z lásky i my. Je to cesta růstu do zralosti a závislosti na Bohu. Učíme se zapírat sami sebe a milovat. Učíme se následovat Krista. Neumíme to, ale on nás k tomu uschopňuje skrze Ducha svatého.

Skutečná láska nás vyvádí ze sebe samých – z naší soběstřednosti, sobectví a sebelítosti. Opravdová láska nás také vede ke konkrétním činům. Apoštol Jan nás vyzývá: Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. (1J 3:18 ČEP)

Král David nám ukazuje na malé klíče, které nám mohou otevřít dveře do úžasné místnosti důvěrnosti: Ať se veselí a radují v tobě všichni, kdo tě hledají! Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký je Hospodin! (Ž 40:17; též 70:5)

Tyto drobné klíče vycházejí z našich úst. Jsou to naše vyznání lásky, chvály a vydanosti. Čím více je přes den (a i v noci, když se probudíme) používáme, tím více se prohlubuje naše důvěrnost. Je to jednoduché a funguje to i v našich manželstvích.

Někdy chceme jen důvěrnost, která na nás spadne bez našeho úsilí – chceme být pouze milováni. Máme však milovat – to je aktivní postoj. Naše mlčení nic nerozvine. Jestliže milujeme, máme něco stále říkat. Nejde o to něco mechanicky odříkávat, ale svými vyznáními směrujeme naše srdce k lásce, ať to cítíme, nebo ne. Manželku také miluji a říkám jí to, i když to někdy necítím. (Například, když se ráno probudím a jsem ve stavu hibernace.)

Zvláště v těžkých životních obdobích jsem to mohl prožívat. Vyznání: „Otče, miluji Tě!“ „Ježíši, miluji Tě!“ „Duchu svatý, miluji Tě!“ mne vítězně provedlo různými údolími trápení. Poznal jsem pravdu, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha (Ř 8:28 ČEP). Není zde řečeno: … těm, kdo jsou milováni…, ale: … těm, kdo milují… Jde o náš aktivní přístup. Láska k Bohu nás otevírá novým rozměrům.

Naše výroky nás mohou posouvat v důvěrném vztahu (a to i v manželství). Jaká vyznání tedy můžeme přes den Bohu vyjadřovat? Ti, kdo milují, ať Bohu stále říkají:

• Miluji Tě!
• Chci Tě více znát!
• Potřebuji Tě!
• Jsi veliký, dobrý a mocný!
• Spolu vše dělejme (čtěme Písmo, vařme, pracujme, dělejme účetnictví, vychovávejme děti…)!
• Potřebuji Tvoji moudrost!
• Již jsi mi tolikrát pomohl…!
• Jsem na Tobě závislý!
• Jsem Ti vděčný!
• Chválím Tě! Uctívám Tě!
• Nepatřím již sobě, ale Tobě!
• Nežiji již pro sebe, ale pro Tebe!
• Nežiji již já, ale žiješ ve mně Ty!
• Patřím Ti se vším, co jsem a co mám!
• Jsem navěky Tvůj!
• Jde mi o to, abych svým životem přinesl slávu Tobě!
• Ne má, ale Tvá vůle ať se stane!
• V mém životě jde o Tebe!

Je nekonečné množství způsobů, jak můžeme Bohu svoji lásku, úctu a závislost vyjadřovat. Jsou to jednoduché modlitby, kterých je schopen každý a to i při pracích, kde se musíme velmi soustředit. Bůh nám chce ve všem pomoci, nic nemáme dělat sami.

Nezapomeňte však, že můžeme úžasně mluvit o lásce a přitom být plni sobectví. Skutečná láska jde proti sobectví a je praktická. Všechno tedy dělejme s Ježíšem a pro Ježíše. Ať je Bůh z celého našeho života oslaven.

Tomáš Korčák, 2021