VŠECHNO JE ŠPATNĚ aneb jak být svobodný od démona kritiky

Jack Frost popisuje ve své vynikající knize Od sirotků k synům kontrast mezi srdcem sirotka a srdcem syna. Mezi mnoha charakteristikami rozebírá i vztah k autoritám. Srdce sirotka autority vnímá jako zdroj bolesti. Nedůvěřuje jim a neumí se podřídit. Naproti tomu srdce syna si váží autorit, považuje je za Boží služebníky, které mu Bůh posílá pro jeho dobro. [1]

Žijeme v době, která je plná nedůvěry, a to zvláště k autoritám. Každé rozhodnutí autorit se musí zpochybnit. Ať autorita udělá, co udělá (nebo i nic neudělá), je kritizována. Všechno se kritizuje, nic se nemůže pochválit. Tento démon kritiky je naprosto destruktivní a chce zničit všechny vztahy a celou společnost. Jistě, existuje i správná, konstruktivní kritika, jejímž cílem je požehnání druhých a celé společnosti.

Být v západní kultuře vládnoucí autoritou je velmi těžké. Proto je tak důležité se za lidi v autoritě přimlouvat. Apoštol Pavel nás vyzývá: Především tedy prosím, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a děkování za všechny lidi, za krále a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný život ve vší zbožnosti a důstojnosti. To je dobré a milé před Bohem, naším Zachráncem, který chce, aby byli všichni lidé zachráněni a přišli k poznání pravdy. (1Tm 2,1-4).

Biblický učitel Derek Prince velmi dobře toto místo vykládá: Když se budete za mocné modlit, budete je méně kritizovat. Bůh vás nepovolal k tomu, abyste kritizovali. Povolal vás k modlitbě. Když se nemodlíte, jste neposlušní. [2] Obecně řečeno, křesťané mají takovou vládu, jakou si zaslouží. Ovšem s určitou časovou prodlevou. Celkově vzato však jsou křesťané zodpovědní za to, pod jakou vládou žijí. Když budete trávit méně času kritizováním a více modlením, bude toho ke kritizování méně. [3]

Podobně píše o křesťanech Dan Drápal: V kritizování vlády jsme snadno zastupitelní. Domnívám se ale, že nejsme zastupitelní v modlitbách za vládu. Osobně jsem přesvědčen, že v tomto ohledu svou úlohu podceňujeme. [4]

Jak již jsem řekl, existuje dobrá, konstruktivní kritika, ale vedle toho je démon, který ukazuje na druhém všechno špatně. Zde nejde již jen o nějaký pesimismus – o to, jestli je sklenice napůl prázdná místo napůl plná. Podle lidí pod takovým duchem ve sklenici není nic, je špinavá, prasklá a to, co zbývá na dně, je zkažené. Také ten, kdo sklenici drží je špatný, neschopný…

Jak démon kritiky funguje, vám chci ukázat na mělnické dopravní situaci. Přibývá aut a průjezd Mělníkem je stále více náročnější. Problémem je zvláště přejezd přes železniční koleje. My, kdo bydlíme v mělnické čtvrti Blata, to známe nejlépe; i když čekání u spuštěných závor je vynikající výchovou k trpělivosti. Člověk s kritickým démonem (a může to být i křesťan!) nadává na dopravní situaci před rekonstrukcí, která ji má vyřešit, ale také (a zvláště) při rekonstrukci, která ji řeší, ale dokonce i po rekonstrukci, která ji vyřešila! Vždy najde k nadávání a kritizování nějaký důvod.

U nás na Blatech byly silnice v nejhorším stavu na Mělníku. Když je opravili, setkal jsem se po nějakém čase s místostarostou, který měl rekonstrukci na starost, a poděkoval mu za ní. Dnes zde máme skutečně pěkné vozovky. K mému překvapení mi řekl, že jsem první, kdo mu z obyvatel Blat poděkoval. Mnoho lidí se mu však ozvalo, jak je to uděláno špatně.

Titovi, který byl apoštolským vedoucím na Krétě, Pavel píše: Připomínej všem, které Bůh svěřil tvé duchovní péči, ať jsou poddáni vládě a úřadům. Ať je poslouchají a jsou ochotni udělat všechno, co je dobré. (Tt 3,1 Kurz) Modleme se za moudrost pro lidi v autoritě.

Nejen ve světě, ale žel i v církvi lítají éterem různé dezinformace, konspirace a hlouposti. Dejme si pozor, odkud čerpáme informace. To, že nám je předává nějaký křesťan, žel nic neznamená. Mějme informace ověřené. Například, že vláda záměrně tají a překrucuje informace o covidu z jakýchsi tajných důvodů, je skutečně zpozdilé uvažování. Jsem vděčný za tu míru nedokonalé demokracie, kterou u nás máme. Jsem vděčný, že u nás není lživý režim jako v Rusku, Číně či Severní Koreji, a s bolestí v srdci se za tyto země (a křesťany v nich) modlím.

Měl jsem vážné výhrady vůči Babišovi, ale nikdy jsem nepochyboval, že jako premiér chce udělat ohledně covidu co nejlepší rozhodnutí. Jestli je udělal, to je druhá věc. Jistě, mnoho lidí je ve svých očích odborníky a vědí velmi přesně, co se má dělat, pro mne většina z nich jsou pouze nadutí mluvkové. Modlili jsme se za ministry zdravotnictví Vojtěcha, Prymulu, Blatného, Arenbergera a nyní se modlíme za Válka. Všechna opatření v pandemii bolí a někdy je lepší udělat o něco horší rozhodnutí než žádné. Po bitvě je každý generál.

Věřím, že všichni tito v moci postavení lidé nás a naši zemi chránili ještě před horšími důsledky covidu. Když odcházel ministr Blatný, tak mu někteří kritici vmetli, že může za 30 000 mrtvých na covid. Jsem přesvědčen, že opak je pravdou, že kdyby vláda nezasáhla, počet mrtvých by byl mnohonásobně vyšší. Modlil jsem se v těch dnech za pana Blatného a říkal si, že bychom mu měli naopak za jeho nesnadnou práci poděkovat. Byl jsem nadšený, když jsem zjistil, že v ten den to nezávisle na mých myšlenkách učinil jeden bratr z našeho sboru.

Autorita nás svými rozhodnutími většinou chrání, ať si to uvědomujeme, nebo ne. A chrání dokonce i ty kritiky a bojovníky za svá práva na pohodlí. Modlím se, aby vláda měla týmy skutečných odborníků a naslouchala jim. Týmy moudrých rádců, kteří dojdou k moudrému konsenzu a kde si nikdo nehoní triko svými zvláštními názory.

Pokud dáme prostor konspiracím, nebudeme pak věřit nikomu nebo jen několika nadutým jedincům s „osvědčenými“ informacemi od „odborníků“ z nějaké daleké země, které nejdou ověřit, nebo i od osamělých „odborníků“ z naší kotliny. Můžete všechno zpochybnit, ale jaké je tedy řešení? Strčíme hlavu do písku, covid neexistuje, anebo je to jenom taková chřipečka. Někteří lidé mají strach, že nás kdosi chce ovládnout, ale sami jsou ovládnuti strachem a bludy. Pýcha a strach nás zaručeně dříve nebo později přivedou do lži a bludu.

Myslíte, že jsme vůči tomuto nečistému duchu kritiky a nedůvěry imunní? Zvláště rád přichází tam, kde je pýcha a nadutost. Již dříve jsem psal o přicházející vlně zmatení pojmů. [5]

Jistě, že také platí, že v záležitostech našeho svědomí je Boha třeba poslouchat více než lidi. (Sk 5,29) Například v komunistické totalitní Číně ještě před pár lety bylo povoleno jenom jedno dítě a ostatní děti musely být utraceny potratem. Takové příkazy vlády se poslechnout nesmějí, avšak postih těch, kdo poslechli své svědomí, byl veliký. Tato bezbožná politika jednoho dítěte má na svědomí několik set milionů potracených dětí a váže na sebe pro Čínu ohromnou kletbu. [6] Nemůžeme jít proti Božím hodnotám. Nemyslím si však, že do této kategorie spadá očkování, respirátory a pandemický zákon.

Jestliže půjdeme jako Boží lid v opačném duchu s chválou, vděčností, povzbuzováním a přímluvou, budeme přinášet životodárnou vůni poznání našeho Pána (viz 2K 2,14-16). To bude způsobovat rozjasňování a pročišťování našich vztahů a celé naší společnosti. Budeme dobrým kvasem, který je vložen do této společnosti, dokud ji celou neprokvasí! Nezapomeňme, že stačí jen trocha kvasu, aby prokvasila celé těsto, a to jak v dobrém, tak i ve zlém (viz Mt 13,33; L 13,20; 1K 5,6; Ga 5,9).

Svoboda není v tom, jestli se nechám, nebo nenechám očkovat. Slyšel jsem také názor, že „se nenechám očkovat, aby byli v národě neočkovaní a byla tak zachována svoboda“. To je naprosto dětinské uvažování a jednání, které jen ukazuje, že dotyčný nerozumí jak očkování, tak i svobodě. Svoboda je v tom, že miluji Hospodina celým svým srdcem, celou svou duší a vší svojí silou a svého bližního jako sebe samého.

Jak tedy můžeme být svobodní od démona kritiky?

• Čiňme pokání z destruktivní kritiky a vše zpochybňující nedůvěry.
• Poznávejme nebeského Otce a prosme o proměnu smýšlení ze sirotka v syna.
• Přimlouvejme se za druhé, zvláště za autority.
• Buďme vděční a prosme Boha za otevřené oči pro dobré okolo nás.
• Čerpejme hodnověrné informace z ověřených zdrojů.
• Pokud můžete autority povzbudit nebo jim pomoci, učiňte to.
• Děkování, chvála a uctívání nám přinášejí Boží pohled na svět.

Jsou před námi nelehké časy, ale žijeme pro Toho, který se nazývá Skála věků (viz Iz 26,4). Pán nás připravuje na budoucnost, abychom obstáli. Plně se mu odevzdejme v důvěře a milujme ho první láskou. Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději mocí Ducha Svatého. (Ř 15,13) 

[1] Jack & Trisha Frostovi: Od sirotků k synům, Doron, Uhřice, 2021, s. 205. [2] Derek Prince: Modlitby za vládu, Kontakt, Doubek, 2006, s. 17. [3] Tamtéž, s. 19. [4] Viz: http://dan-drapal.cz/pan-jezis-a-politika/ [5] Doporučuji svůj článek: Odděluj vzácné od bezcenného uprostřed zmatení pojmů, viz: https://tomaskorcak.cz/2021/04/16/oddeluj-vzacne-od-bezcenneho-uprostred-zmateni-pojmu/ [6] viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte

Tomáš Korčák, 2022